V Čechách bylo Tvé jméno dlouhou dobu spojeno s Královskými Sokoly. A musím osobně přiznat, že jako fanda Kolína jsem Tě vůbec neměl rád, protože jsi proti nám hrál vždy velice dobře. Proto jsem byl nadšený, když jsi přestoupil mezi Medvědy. Co vlastně rozhodlo o této změně?
Upřímně, vůbec jsem nečekal, že budu někdy součástí českého basketbalu…. Mohla za to nějaká nešťastná rozhodnutí při volbě agentů, kdy jsem byl nucen hledat si angažmá sám. Byl jsem právě na otevřeném kontraktu ve Spišské Nové Vsi na Slovensku, kde jsem potkal Kamila Řeřábka a ten mi představil svou vizi, že bych mohl pomoct Hradci Králové v jeho první sezóně v KNBL. Hradec jsme si s rodinou zamilovali, žilo se nám tam dobře, tak jsem podepsal kontrakt na další dva roky.
Souhlasím, že s Kolínem měly ty zápasy vždy dobrý náboj a byly to pěkné zápasy, ať vyhrál kdokoliv.😉 A úplně chápu, že nás sportovce lidé z okolí buď mají rádi, anebo nemají, i když nás vůbec jako lidi neznají.😉 Já jsem také kolínské kluky určitě vnímal jinak, než je vnímám teď, když jsem je víc poznal.😉 A k té změně. Byl jsem v HK už tři sezóny a cítil jsem, že ten klub se v jistých věcech vůbec neposouval dopředu, ale spíš dozadu a začal jsem přemýšlet nad změnou. Bylo to těžké rozhodnutí v rámci rodiny, protože nám tam dcera už chodila do školky a také jsme tam měli spoustu kamarádů a skvělé zázemí. Ale co se týká basketu, potřeboval jsem už změnu a zkusit něco jiného.
A máš z toho stejnou radost jako já?
No, začátky jsem v Kolíně měl trošku náročnější a chvilku trvalo, než si věci sedly, jak měly, ale teď jsme tu s rodinou šťastní a jsem rád, že jsem udělal tento krok.
Jak se Ti Kolín basketbalově zamlouvá?
Hrál jsem proti Kolínu, když jsme se utkávali ve spodní čtveřici, ale viděl jsem ho i minulý ročník, jak poskočili kupředu a jak Adam skutečně pozvedl tento tým a i nadále ho táhne. Oproti Hradci, kde se velmi často hrálo přese mě a Petera Sedmáka (pivoty), je Kolín úplně jiný a hraje jiným stylem. Myslím, že tento střelecký styl nám sedí, máme hodně skvělých střelců a jsem rád, že v mém věku už nejsem až tak vytěžovaný, jako jsem byl v Hradci.
Jsi spokojený se svým dosavadním působením mezi Medvědy?
Spokojený nejsem asi nikdy, ale to není u sportovců žádný zvláštní jev. Stále se snažím na sobě pracovat a zlepšovat se. Tím, že hrajeme střelecký basketbal, jsem si musel zvyknout na jinou úlohu a najít způsob, jak mohu co nejvíc pomoct a prospět. Ale někdy stále cítím, že by to mohlo být o mnoho lepší.
Jak bys ohodnotil výkony týmu v letošní sezóně?
Samozřejmě bych byl rád, kdybychom všechno vyhrávali, ale nejsme Nymburk. Některé zápasy nám bohužel vůbec nevyšly a v některých jsme zase ukázali, jakou velkou palebnou sílu máme. A pokud hrajeme týmově a padá nám to, tak jsme skutečně velmi nebezpeční. Zatím to je OK, teď je důležité zamakat a dotáhnout základní část do konce tak, jak si přejeme.
Na každý domácí zápas Tě doprovází rodina, je pro Tvou herní pohodu důležité, že jsou tu s Tebou?
Vždy byly se mnou a při mně a samozřejmě mě to těší, že mohou být na zápase a povzbuzovat mě anebo i moje spoluhráče. Minulý rok neviděly ani jeden zápas, takže teď si toho skutečně velmi váží, že mohou být v hale.
Jak snášíš domácí přesilovku (tři holky)?
Tak to je velmi náročné! Někdy musím až zakřičet, abych se vůbec dostal ke slovu😉, ale vždycky je to mnohem víc legrace a radosti než toho opačného😉.
Paľo, patříš mezi kolínské Medvědy. Měl jsi to štěstí a viděl živého medvěda ve volné přírodě?
Rád jezdím v létě na horském kole po lesích, a už jsem to štěstí měl, že jsem v dálce viděl medvěda. Ale moc jsem si ho neprohlížel a raději upaloval hned dál.
Moc děkuji za rozhovor, a také za to, že jsi nechal kolínské fandy malinko nahlédnout i do svého rodinného soukromí. A chtěl bych Ti popřát, abys byl v Kolíně i nadále spokojený jak v osobním i basketbalovém životě.