Trenér Miroslav Sodoma vstoupil dvakrát do téže řeky.
Po postupu basketbalistů BC Kolín do nejvyšší české soutěže v roce 2007 usedl na trenérskou lavičku A-týmu. Po nějakém čase tento post opustil, věnoval se práci generálního manažera klubu a trénoval mládežnické týmy BC Kolín. Ale vloni se na horké trenérské křeslo mužstva dospělých vrátil. Spíše než on, zachránilo špatnou kolínskou sezónu rozhodnutí o ukončení soutěží z důvodu pandemie koronaviru. Jenže před začátkem letošního ročníku Kooperativa NBL mávl Miroslav Sodoma kouzelným proutkem a Medvědi pod jeho vedením hrají jak z partesu.
Jak těžké bylo vloni Tvé rozhodování o tom, že převezmeš vedení A-týmu? Navíc, když stále zůstáváš i ve funkci generálního manažera BC Kolín.
Rozhodování loni bylo těžké, ale ještě těžší bylo rozhodování po sezóně, zda u týmu zůstanu, nebo přijde někdo jiný.
A jak dlouho Ti to rozhodnutí trvalo?
Loni, pár dnů, protože jak jsem uvedl, skončil Pavel Beneš a my jsme stáli před otázkou, jak dál v rozehrané soutěži, tedy spíše na jejím konci. A ještě k tomu v době, která nastala díky COVID. Po sezóně to již bylo daleko déle, protože jak říkáš, zastávám funkci manažera a s tím je v našem klubu spojeno daleko více činností. Nakonec jsme se, já s Martinem (prezident BC Kolín – Martin Buřič), dohodli a společně rozhodli, že do nové sezóny zůstanu u týmu i nadále.
Nelituješ toho?
Na to je hodně složité takto jednoznačně odpovědět. Lituji i nelituji. Právě ve spojení s funkcí, a hlavně prací, manažera, která v našem klubu představuje mnoho organizačních činností, je to pro mě složité a náročné.
V čem vidíš Ty zásadní rozdíl mezi loňskou a letošní sezónou?
Největší rozdíl je, že letos máme více výher než proher 😊. Ale vážně, nemohu zodpovědně porovnávat s loňskou sezónou. K týmu jsem přišel na konci února. Tým byl nějak nastaven, hráči byli v určitém rozpoložení, a tak se pokračovalo do konce sezóny. To nakonec trvalo asi měsíc a těžko mohlo dojít k zásadní změně. Na začátku té letošní proběhla výměna hráčů, přišli noví a vše se nastavovalo znovu. Na hráčích bylo vidět, že jsou ochotni to takto vzít a jak to nyní probíhá, je hlavně na nich. Oni hrají a rozhodují, zda koš dají či nedají. To za ně nikdo neudělá. Poslední k tomuto tématu je samozřejmě jejich aktuální letošní forma. A ta je vidět především na Adamu Čížovi, který hraje určitě nejlepší sezónu v kariéře. Další hráč, který se letos potkal se skvělou formou je Lee Skinner. A k nim se přidávají všichni ostatní.
Jak už bylo zmíněno, vybojoval Kolín v Českém poháru stříbrné medaile. Jak se Ti zamlouval nový, dá se říct i provizorní, formát soutěže? Mám na mysli především finálovou část s osmi účastníky.
Podle mě finálový turnaj o osmi účastnících je skvělá věc. V minulosti se tak již hrál. Poté se přešlo na čtyři mužstva, ale já bych i do budoucna zůstal u finálové skuoiny o osmi týmech. Je to vyvrcholení jedné části sezóny a divácky je určitě zajímavé vidět více zápasů o vše (postup) v pěti dnech. Byť letos jen přes TVCom a Českou televizi.
Takže myslíš, že to takto může být i v budoucnu?
Nevím, zda může, ale já bych to tak určitě nechal.
Odehráli jste finálové utkání podle Tvých představ, nebo to mohlo být ještě lepší?
Na to opět není jednoznačná odpověď. Jasně, chtěli jsme vyhrát, ale … Odehráli jsme dvě těžká utkání před tím, semifinálové jsme otáčeli před koncem a postupem do finále jsme mnohonásobně překročili předsezónní prognózy. To vše ovlivní každého hráče a každého jinak. Začátek utkání nám nevyšel, Nymburk do utkání vstoupil naprosto koncentrován a využil všeho, co jsem zmiňoval. My jsme bojovali, protože jsme chtěli finále odehrát důstojně, což se nám dle mého podařilo. Ale jednoznačně se ukázala ohromná síla a šíře Nymburského týmu. V tomto utkání jsme na ně neměli, ale já říkám, že i takhle na naše poměry silný tým, můžeme jednou porazit. Pokud jde o mě, budu se o to vždy znovu a znovu pokoušet. A vím, že i současní hráči, kteří za Kolín hrají, mají stejnou snahu.
Umíš si představit, že by mohl finálový turnaj uspořádat i Kolín?
Umím a rád, ale bohužel není kde. Kolín pro tento finálový turnaj nemá halu a ani nová, která se nyní staví, nemá parametry pro takovýto turnaj. A ani pro to nikdy nebyla koncipována. Snad někdy v budoucnu se situace změní, uvidíme. Poté bychom určitě usilovali o pořádání takového turnaje i dalších basketbalových akcí.
Myslíš, že ta porce pěti zápasů, navíc v relativně krátkém čase se může na kolínských hráčích negativně projevit v pokračování ligové soutěže?
To se uvidí. Teď byla reprezentační přestávka, kluci si odpočinuli, lehce potrénovali a nyní zase vstoupí do kolotoče utkání. Věřím, že budeme pokračovat tam, kde jsme skončili.
Ze všech stran je slyšet chvála na hru kolínského kapitána Adama Číže. Ale také na Filipa Novotného. I on podává výborné výkony. Co jim, podle Tebe, ještě chybí k tomu, aby obdrželi pozvánku do české reprezentace?
Na toto neumím odpovědět. Nesestavuji a ani nejsem trenérem reprezentace. Mám na to samozřejmě svůj názor, ale ten nechci úplně prezentovat. Jediné k tomu řeknu, minimálně by si pozvání a vyzkoušení zasloužili.
Když se podíváme na dlouhodobé ligové statistiky, jsou tito dva kolínští borci hodnoceni mnohem lépe než někteří z nominovaných.
Jak jsem řekl, rozhodují jiní a ti své rozhodnutí učinili na základě jejich informací.
S tím souvisí další otázka. Jak si vysvětluješ, že se v reprezentační nominaci objeví hráč, který byl dlouhodobě zraněný, a před závěrečnou částí evropské kvalifikace neodehrál ani jedno utkání?
Odpověď je stále stejná. Nerozhoduji já.
Inu dobrá, nechme reprezentaci. Máš cíle do vyvrcholení letošní sezóny? A pokud ano, jaké?
Mé osobní cíle jsou „přežít“ 😊. Týmové, dojít co nejdále. A pokud by bylo finále, jako na letošním poháru, tak bychom se určitě nikdo z týmu ani klubu nezlobil 😊. Tento tým a tito hráči udělají pro to vše, co je v jejich silách. To vím, a za to ručím. Fanoušky chci požádat, ať nám dále fandí, drží pěsti a přejí štěstí, protože i to někdy může rozhodnout.