Jméno Michala Mareše bylo celou jeho dosavadní kariéru spjato s týmem USK Praha. Do Kolína přišel před začátkem této sezóny a díky jeho způsobu hry si ho fandové kolínského týmu okamžitě oblíbili. Na palubovce tráví v průměru 29 minut a přispívá do Medvědího fondu 12,8 body. Ale to není zdaleka vše, čím je týmu Medvědů prospěšný a čím si získal srdce kolínských příznivců. Po palubovce se pohybuje jako motorová myš a jeho obranné schopnosti už pocítilo mnoho soupeřů. Jsem si jistý, že se při představě Michalova dohledu, před zápasem s Kolínem, budí ze spaní.
Michale, patříš v lize mezi nepříjemné obránce. Ale máš i Ty svého hráče, proti kterému nerad hraješ?
Pár takových hráčů je, ale hlavní kandidát je asi Michal Šotnar. Vždy jsem proti němu nerad hrál, protože jsme se dobře znali z USK a přišlo mi, že vždycky přesně ví chci udělat.
A je také někdo, na koho se při bránění netěšíš, a byl bys radši, kdyby ho trenéři svěřili někomu jinému?
Jsou takoví hráči, ale asi to nebudu prozrazovat. Nerad bych ještě zvýšil jejich sebevědomí ☺.
Basketbalu se věnuješ už hodně dlouho (debut v nejvyšší soutěži v roce 2010). A stále z Tebe na palubovce vyzařuje ohromná radost ze hry. Čím v sobě udržuješ tuto pozitivní energii?
Ani nevím. Od malička jsem měl pohyb rád a energie jsem měl taky dost. To se pro basketbal hodí a někdy to dokáže i trošku skrýt nějaké basketbalové nedostatky. Necítím se, že by mi energie ubývala, i když ve 20 letech jsem jí měl asi víc ☺.
Po 11 letech v USK ses rozhodl ke změně dresu. Co Tě k tomu vedlo? A proč sis vybral zrovna Kolín?
Není to ani tak, že mě k tomu něco dovedlo. Na USK jsem byl spokojený. S Kolínem už jsem jednal před pár roky, ale nakonec to neklaplo. Před touto sezonou se Kolín zase ozval a po promyšlení si celé situace a diskusi s oběma kluby, jsem se rozhodl pro Kolín. Bylo pro mě těžké opustit USK po tolika letech, ale změna je život. Teď zpětně na sobě cítím, že mi změna prospěla a že možná změna a nový impuls mohly přijít i o něco dříve.
Předpokládám, že dojíždíš na tréninky z Prahy. O co je to oproti USK náročnější?
Je to náročnější, že je to o pár kilometrů navíc, ale časově to vyjde dost podobně. Na Folimanku jsem jezdil 2x denně 25 minut tam a zpátky, v Kolíně trénujeme většinou 1x denně. Navíc se střídáme v řízení s Honzou Křivánkem, takže se to opravdu dá v klidu zvládnout.
Jak jsi se svým dosavadním působením mezi Medvědy spokojený?
Spokojený jsem. Myslím, že se mi podařilo zapadnout do týmu jak lidsky, tak basketbalově. Oproti USK, kde se opravdu hodně trénuje, jsou tréninky o něco méně fyzicky náročné. To je také jedna z věcí, které po více než 10ti letech intenzivních tréninků vítám ☺.
A jak jsi spokojený s výkony týmu?
Myslím, že jsme začali trošku rozpačitě, ale teď mi přijde, že si to sedlo. Každý našel svou roli v týmu a snaží se ji plnit a to si myslím, že je cesta k úspěchu.
Jak vnímáš, že už vlastně třetí sezónu doprovází různá epidemiologická opatření? Nejdřív se ročník nedohrál, poté se téměř celý musel obejít bez diváků a i v letošní sezóně do kalendáře KNBL covid citelně zasáhl.
Asi všichni šli do této sezony s tím, že se očekávalo nějaké omezení v podobě karantény nebo izolace. Takže všichni na to byli připravení a už to není taková rána jako v roce 2020. Samozřejmě 14ti(teď už myslím jen 5ti) denní výpadek na nějaký čas člověka ovlivní, ale podmínky mají všichni stejné. Zatím to vypadá, že až na mě, si s výpadkem náš tým poradil dobře, a tolik nás to neovlivnilo.
S basketbalem jsi toho dosáhl už hodně moc (reprezentace, klubové úspěchy...). Máš ještě nějaký nesplněný cíl?
Rozhodně medailové umístění v KNBL. To doufám, že si mi podaří splnit v Kolíně. A další přání už asi zůstane nesplněné. Je asi snem každého kluka, který začíná s basketbalem, zahrát si v NBA.
Michale, moc děkuji za rozhovor a přeji Ti, aby ses v dresu Medvědů cítil příjemně ke spokojenosti Tvé i kolínských diváků.
Taky děkuji a zdravím kolínské diváky, kteří na zápasech tvoří skvělou atmosféru.